Čtvrteční recenze (#4): 7 Days to Die

Není zvykem recenzovat hry ve fázi alfa testování, ale jsou i světlé výjimky, kdy to lze. Je-li hra velmi dlouho přístupná hráčům, neustále se vyvíjí a drží se stále své původní myšlenky, není takový problém hru hodnotit na základě současných i předpokládaných kvalit. 7 Days to Die není klasickým zástupcem forever early access titulů, protože ačkoliv ani po roce a půl na Steamu není zdaleka hotová, tempo jejího vývoje je extrémní a hlavně: už dlouho je to parádní zábava, ve které je radost trávit desítky a stovky hodin.

Další ze série recenzí najdete ZDE

Jaké jsou nejlepší internetové prohlížeče pro váš PC - Chrome, Opera, Firefox nebo jiné?

90 %

U internetových prohlížečů vyhovuje každému něco jiného. Někdo hledá co nejpříjemnější prostředí, někomu jde o bezpečnostní prvky v browseru, jiný se zaměřuje na anonymitu nebo hry. Při používání prohlížeče se jednoduše…

7 Days to Die je podle autorů „The Survival Horde Crafting Game“. Tak trochu mi tam chybí nějaké zdůraznění toho, že jde také o „mining game“, nebo na voxelech založený svět, plně zničitelný, podobně jako v Minecraftu, Landmarku a dalších hrách, které jsou na podobném systému založeny. Survival znamená, že smrt má následky a že musíte jíst a pít, zatímco Horde představuje útoky zuřivých zombíků a Crafting asi vysvětlovat nemusíme. Jde tedy o jakýsi mix Minecraftu a DayZ, ovšem jako celek dává trochu větší smysl, o tom ale až později.

Svět měl být původně z kostiček

Hra se původně neměla tak moc vizuálně lišit od Minecraftu. Díky vybraným penězům (hře se dobře vedlo na Kickstarteru) se ale podařilo už v prvních alfaverzích docílit sice nehezké, ale detailnější a jemnější grafiky s plynulými přechody. Kromě krychlových bloků tu jsou i všemožné další tvary a terén je hodně variabilní a místy dokonce i přirozený, byť o nějaké kráse stále není možné moc hovořit.

Devizou voxelového světa je zničitelnost – všeho. Domy jsou z materiálů, které lze rozbít, země je z hlíny a kamene, které lze vytěžit, i voda se dá nabrat do kyblíku a přenést do vašeho osobního jezírka.

První kroky v nebezpečném světě

Nejprve však potřebujete nástroje, kterými svět můžete ovlivňovat. Ano, můžete skočit do domku, přilákat zombie a kochat se tím, jak se poměrně realisticky probíjejí dovnitř, ale to končí smrtí, která rozhodně není bez následků. Proto je nejlepší začít sbíráním surovin a craftingem. Nejjednodušší nástroje jako kamennou sekyrku si vytvoříte snadno z věcí, které najdete na každém kroku, stejně jako běžné zbraně na blízko můžete mít vytvořené za pár minut. Věci to budou nekvalitní (kvalita záleží na vašem levelu) a na pokročilé itemy nebudete mít suroviny, ale nějak se začít musí.

To že je svět nebezpečný, vám dojde v momentě, kdy se necháte trefit tlustým zombíkem, napadne vás zombie pes, zombie mega vosa, nebo přijde noc. Nutno podotknout, že svět je výrazně nebezpečnější než třeba v Minecraftu, kdy po setmění jinak nepříliš pohyblivé zombie začnou sprintovat a aktivně vás vyhledávat a dobývat se do vašeho příbytku. Můžete se schovat a doufat, že vás nenajdou, nebo si připravíte jakoustakous obranu, pár zbraní a budete čelit nočním nájezdům.

Ráno zase vylezete a budete buď těžit a craftit, nebo prohledávat okolí kvůli lootu a craftit. Bez craftingu prostě nedáte ani ránu a tady musím autory hodně pochválit – přímo v crafting menu máte vypsány všechny recepty, které máte k dispozici, navíc rozdělené do kategorií podle použití výsledného itemu, takže si můžete najít to, co chcete vytvořit, a hra vám sama řekne, jaké suroviny na to potřebujete.

To ale není vše, crafting je zde doveden téměř k dokonalosti, kdy po prvním vytvoření konkrétního itemu už se při dalším craftění toho samého umisťují suroviny automaticky do slotů, takže vám stačí kliknout na „CRAFT“ a výroba se rozjede. Třešničkou na dortu, na kterou se velmi snadno zvyká, je vyhledávání jako součást craftingu. Prostě napíšete, co chcete vytvořit, a ono vám to recepty samo najde. Ba co víc, pokud hledáte věc, která je zároveň crafting materiál i crafting výrobek, hra vám nabídne i ty recepty, které hledanou surovinu využívají.

Hráč má už od začátku většinu běžných receptů zpřístupněnou, ale aby se dostal k některým TOP kouskům, musí nejprve najít knihu, která ho recept naučí. Jde například o nepostradatelnou Forge (kovárnu), bez které nevytvoříte kovové nástroje (bez kterých zůstanete v nepříjemné době kamenné), dále o všechny palné zbraně a další pokročilé věci, které sice ke hře nutně nepotřebujete, ale časem je určitě budete chtít vytvořit. A knihy najdete jedině tak, že prohledáte pozůstatky civilizace, které jsou všude po mapě (respektive náhodně generovaných mapách) v podobě odstavených aut, osamocených baráků i celých měst a dalších POI (Points Of Interest).

Mnoho podob smrti (a další nastavení)

Každá hra v 7 Days to Die je silně nastavitelná a to nejen při jejím založení, ale i při loadingu (a to i v multiplayeru). Obtížnost, respawn lootu, respawn zombie, délka dne, která výrazně určuje ráz hry, vše je upravitelné do podoby, aby si každý zvolil taková pravidla, která mu vyhovují.

Zajímavým prvkem je možnost výběru, co se stane, když postava umře. Může ztratit všechny předměty (v rychlé volbě i v inventáři, respektive v opasku i batohu), může ztratit pouze opasek, nebo může ztratit jen batoh, případně nic z toho. Na první pohled je to extrémní rozdíl, ovšem hra se jen tak „zjednodušit“ nedá nastavením, že neztratíte nic nebo jen něco. Trestá vás totiž mnohem více tím, že opakovaným umíráním a schytáváním zranění obecně se vaší postavě zhoršuje Wellness, což je jen vzletný název pro maximální počet životů a staminy (7DTD je jedna z mála her, kde je stamina důležitější než zdraví). Problém je, že vyléčit zranění je snadné, ale zvýšit Wellness nad základní hladinu 100, nebo po snížení o několik desítek, je poměrně složité a náročné na zdroje (hlavně na jídlo). Takže nechcete umírat často, nechcete trpět hlady a žízní, což je skvělá motivace pro rozumný styl hraní. Ne že by vás hordy zombíků nedostali tak jako tak, protože hra nemá své jméno jen tak pro nic za nic. Každou sedmou noc vás totiž začnou nahánět hordy zombíků, kteří nejspíš dosáhnou svého – sežerou vám mozek, a to opakovaně, tedy alespoň dokud se hru opravdu dobře nenaučíte, nebo pokud si nenastavíte velmi nízkou obtížnost.

Budování, těžba a železo

Dříve nebo později vám obyčejný crafting přestane stačit. Budete si chtít postavit příbytek, kam umístíte svůj spacák (kde se budete po smrti respawnovat, aby vás hra nehodila na druhý konec mapy), bedny a truhly, do nich dáte předměty, které se vám stejně brzy do inventáře nevejdou, a opevnění, s kterým přežijete i krušnější noční útoky. Prostě domov, jestli něco takového vůbec v postapokalyptickém světě může existovat.

Těžba je poměrně komplikovaná, protože vytvořit doly chce buď TNT, nebo hodně krumpáčů, které jsou ve hře nedostatkovým zbožím – tvoří se, jako většina hodnotných nástrojů, ze železa, které se nezískává vůbec lehce. Proto nečekejte tak na kopání zaměřenou hru, ale jde o možnost přispívající k variabilitě hratelnost. Navíc by byl hřích nevyužít voxelové prostředí!

Grafika neoslní, ale zlepšuje se

V porovnání s Minecraftem vychází 7 Days to Die díky své nekostičkované grafice velmi dobře. S AAA produkcí i nejhezčími indie survival hrami (The Forest, Stranded Deep,…) je to slabota. Nejhezčí hra s voxelovou grafikou, Landmark, taktéž nechává 7DTD daleko za sebou, přesto na vizuální stránce tvůrci hodně zapracovali a rozhodně to není nic odporného. Grafika je zde na druhé koleji, ale pokud nejste vyloženě na hezkých efektech, modelech a texturách závislí, zpracování vás od téhle hry pravděpodobně neodradí, což je jen dobře.

Singl, coop i PvP

V nabídce herních módů je hra podobná Minecraftu. Můžete ji hrát sami, můžete si zahrát s přáteli kooperativně laděný svět, nebo si můžete jít po krku i mezi sebou. V multiplayeru je ale poměrně nízké maximum hráčů (bez dedikovaného serveru pouze 8) a i poměrně velký důraz na budování a crafting (něco vytvořit není vůbec jednoduché) dělají ze 7DTD spíše adepta na kooperativně laděný zážitek.

Ostatně hra na veřejných serverech, kde by k PvP docházelo nejčastěji, není ideální – nikdy nevíte, kdy server přestane běžet. To už máte lepší si koupit vlastní a hrát na něm s přáteli, ať už coop, nebo PvP. Pokud nepotřebujete 24/7 řešení, můžete si server udělat z jednoho PC, které prostě poběží, když budete chtít společně hrát. Jinak placené dedikované servery poberou i více než 40 hráčů, přičemž cena takových řešení se pohybuje od 300 Kč za 8-10 hráčských slotů za měsíc. A to není moc, když se složí 5 lidí, tak to je 60 Kč pro jednoho. Přesto klidně začněte v singlu nebo v kooperaci s pár lidmi, se kterými si hru osaháte a zjistíte, jak moc vás bude nebo nebude bavit.

Budoucnost je zářivá, na rozdíl od podobných projektů

Tvrdá dřina autorů je na 7 Days to Die hodně vidět. Větší patche jsou následovány menšími a ty hotfixy, kterými rychle opravují nevyhnutelné chyby. Právě v nejbližších dnech má vyjít dosud největší obsahový přídavek (Alpha 12), který zásadně změní fyziku, generování světa a další oblasti, ve kterých mají autoři největší resty. Už dnes je ale hra zábavou na stovky hodin, která ve své komplexnosti nemá obdoby. Pokud máte survival hry a nevyžadujete (nebo přímo nesnášíte) přemíru PvP, můžeme vám s klidným svědomím 7 Days to Die doporučit.

HODNOCENÍ: 9,5/10