Čtvrteční recenze (#6): FIFA 15

Za měsíc tu máme FIFU 16, což je paradoxně nejvyšší čas zhodnotit, jak obstál předcházející ročník. První moderní FIFA na PC (s IGNITE enginem) je právě ta stávající, která smazala propast mezi konzolovými a počítačovými verzemi. Jaká je ale FIFA 15 (na PC i konzolích) po roce více či méně intenzivního hraní? Jde o „naskriptované kartičky“, nebo plnohodnotnou sportovní simulaci?

Další ze série recenzí najdete ZDE

Pixwords nápověda 3. díl

80 %

Obrázkové hádanky ze hry Pixwords pořád nedávají spát velké spoustě hráčů a to i díky rozšiřující se zásobě obrázků. Tento prozatím poslední návod vám pomůže s dalšími stovkami hádanek, abyste se ve hře zbytečně…

Fotbal není jen kopání do míče, což je důvod, proč FIFA vládne fotbalovým hrám a japonský Pro Evolution Soccer se svou parádní hratelností nezvládá konkurovat – fanoušci fotbalu chtějí mít jako na dlani své oblíbené hráče, své oblíbené soutěže, své oblíbené týmy a trenéry, ne bezejmenné stádo statistik a výběr skutečných hráčů. V tomto ohledu nemá FIFA konkurenci a bohužel asi ani nikdy mít nebude. To samo o sobě znamená, že pokud milujete fotbal a celé divadlo kolem něj, nic jiného vám nezbývá – musíte si pořídit FIFU a hrát ji takovou, jaká je. Takhle snadno ale sportovní simulace nemůže z recenze vyjít, protože má i zásadní chyby, o kterých by měl kupující vědět – občas je totiž lepší nehrát nic, než se trápit s rozbitým produktem.

Spousta kvalitního obsahu

FIFA je plná obsahu, ať už v herních módech nebo hráčích/týmech. Jediná výtka zde směřuje k absenci české nejvyšší soutěže – hodně štěstí se sestavováním českého nároďáku… Jinak je vše na svém místě, hlavně tedy kariéra, Be a Pro mód, sezóny a pak FUT.

FIFA Ultimate Team je pilířem posledních fif, ale více o něm v odstavci „Kartičky a multiplayer“. Ke konci sezóny (respektive na začátku té nové) se už začíná ukazovat, že u některých hráčů se v EA Sports se statistikami moc netrefili. Jde zejména o hráče, kteří v sezóně 13/14 ve svých klubech moc nenastupovali, přičemž v sezóně další se ukázalo, že jejich kvality třeba i přesahují hráče s výrazně lepšími statistikami, které v sestavě svých týmů nahradili. Jako fanoušek Arsenalu jsem si toho snadno všiml třeba u Héctora Bellerína, který se „pyšní“ celkovým hodnocením 60, zatímco původní pravý bek Debuchy má kolem 80. Sice mrzuté, ale pochopitelné, nic co by vás odradilo od hraní.

Pokud preferujete singleplayer, můžete vybírat z klasiky – turnaje, sezóna a hlavně kariéra v roli hráče i manažera. Pakliže chcete trochu jinou formu „kariéry“, můžete čistě singleplayerově pojmout i Ultimate Team.

Herní mechaniky jsou zábavné

Hratelnost samotných zápasů je na velmi, velmi vysoké úrovni. Graficky jsou povedené hlavně opakovačky (jinak tráva opravdu není tak hezky hustá a 3D jako na některých screenshotech – při detailních záběrech ale ano, což oceníte právě u některých opakovaček). S tím jdou ruku v ruce i animace a fyzika. Zde existují problémy, hlavně díky koliznímu systému, který řeší opravdu to, co se na hřišti děje – občas jsou sice srážky až směšné, ale celkově propracovaná fyzika hře prospívá. V dlouhodobém horizontu je nejdůležitější, že nad hráči máte dostatečnou kontrolu, zatímco míč si dělá, co chce. A to je přesně to, co by měl fotbal nabízet – precizní ovládání hráče, který musí vyjít vstříc velké neznámé, kterou je ta kulatá mrcha kutálející se po pažitu.

Největší slabinou ovládání, které jinak „ustřelí“ a udělá totální hloupost vaší nejlepší snaze navzdory, je přepínání aktivního hráče při hře bez míče. Máte tu v zásadě na výběr mezi automatickým přepínáním, které se velmi často mýlí ve výběru vhodného hráče, obzvlášť pokud chcete vystoupit s obráncem proti útočníkovi, což je nesmírně efektivní taktika, která hlavně v multiplayeru soupeře slušně rozhodí a dovolí vám ho poté o míč obrat.

Druhou možností je použít pravý analog a přepínat na hráče, který je v daném směru od toho hráče, kterého máte vybráno teď. Tady zase nastává problém s orientací (možná pouze u některých hráčů včetně mě), kdy při hledání vhodného hráče můžete ztratit ze zorného pole označeného hráče, takže následně při volbě směru pro přepnutí uděláte chybu a dostanete pod kontrolu úplně jiného hráče, kterého navíc musíte znovu hledat. To že v tento moment už pravděpodobně míč leží za brankovou čarou a soupeř se raduje z gólu, asi dojde každému.

Díky tomu je FIFA 15 mnohem nakloněnější útočení, kdy máte vše ve svých rukou. Bránění je trochu porod, což je škoda, protože tato činnost má velký potenciál být zábavnou, a když všechno zrovna šlape a automatika (nebo hráč) se trefí, jde o plnohodnotnou součást zápasu.

Kartičky

Kartičky, neboli Ultimate Team, zdaleka nejdůležitější část několika posledních dílů série. Pokud nevyžadujete hráčský progres, ale stačí vám progres týmový a ligový, dokáže zcela nahradit klasickou kariéru. Každý hráč je zde kartička, kterou si musíte pořídit, ať už jako součást balíčků s random kartami, nebo přímo konkrétního hráče v obchodě, kde si kupujete hráče, které prodávají ostatní uživatelé – ano, Ultimate Team je ryze online mód, byť obsahuje celou sadu přáteláků, sezón i turnajů v multiplayeru i singleplayer. S jedním Ultimátním týmem tak můžete hrát proti lidem i AI – v obou případech získáváte za úspěchy herní měnu a občas i balíčky s hráči, záleží na každém turnaji, na každé lize.

V Ultimate Teamu si můžete vytvářet různé sestavy, ať už je vaším cílem cokoliv. Autor recenze si chce například vytvořit co nejkvalitnější tým s hráči Arsenalu. To je sice limitující (neexistující rychlé levé křídlo ve skutečné sestavě Arsenalu), ale přináší to bonus v podobě bezchybné „chemie“, která mezi hráči panuje, což vylepšuje jejich výkony. Jako fanoušek českého nároďáku bych si také rád vytvořil sestavu podle české reprezentace, ale to je ve FIFA 15 zhola nemožné, díky již zmíněné absenci hráčů ze Synot Ligy. Pokud ale nemáte takto specifické a nereálné přání, můžete se v Ultimate Teamu dosyta vyřádit – omezeni jste jen rozpočtem, ať už tím, který si vyhrajete v soutěžích, nebo tím reálným, protože balíčky s hráči lze kupovat za skutečné peníze.

Multiplayer

Ačkoliv Ultimate Team můžete hrát i jako singleplayer proti AI, největším lákadlem FIFA 15 je bezesporu Ultimate Team v multiplayer, kde poměřujete své schopnosti s dalšími hráči. K tomu slouží hlavně (ale nejenom) systém lig – začínáte v desáté divizi, a když se vám daří porážet soupeře ze stejné divize, získáte v 10 zápasech dost bodů a posunete se do divize deváté. A když budete hodně dobří, nebo hodně bohatí (dobří hráči udělají hodně, přirozeně), nebo hodně zákeřní (spamování efektivních taktik tu je poměrně běžné, ale o tom až dále), dostanete se až do divize první, ze které je nejlehčí sestoupit, ale zároveň si v ní vyděláte nejvíce financí.

Problémy s multiplayerem jsou dva – po vyzkoušení vám už hra proti AI bude připadat monotónní, strojová, nudná, a zároveň vás budou štvát hráči, kteří „hrají hru, ale ne fotbal“, a to i potom, co se jejich hernímu stylu přizpůsobíte a začnete iluzi fotbalové simulace taky bořit neustálými loby za obranu na vysoké rychlé útočníky () a sóly přes půl hřiště s hráči s kvalitním driblingem.

Exploitovat FIFU je vyloženě snadné – AI obránci nejsou schopní pokrývat náběhy a útočící hráči mají obrovskou výhodu i proti hráčem ovládaným obráncům. Pokud si chcete FIFU 15 užívat dlouhodobě a nestačí vám opakovat dvě nudné taktiky, musíte hrát lépe než soupeři, kteří tyto exploity využívají.

Zaprvé, musíte se naučit bránit proti výše zmíněným taktikám, zadruhé musíte produkovat fotbal, který je jiný a zároveň efektivní – a efektivní nemusí být pouze přímý postup na bránu. Dát gól můžete i díky kvalitnímu přihrávání, nebo dynamické hře po křídlech. Záleží na tom, jaký fotbal si přejete hrát, nebo jakého fotbalu je vaše vyvolená jedenáctka schopná (Walcott na křídle znamená, že uteču drtivé většině obránců a můžu centrovat, silná středová řada se může do šancí prokombinovat,…).

Verdikt

FIFA 15 je skvělá. Ne dokonalá, ale opravdu povedená rozhodně. Má řadu problémů, které ale nejsou nutně systémové, což poznáte i podle toho, že nová verze nemá přinášet revoluční prvky, ale spíše detaily (právě kvalitnější práci AI obránců, která by mohla hru výrazně zpříjemnit). Snadné exploitování zlozvyků AI v obraně a nedokonalé přepínání hráčů jsou těmi nejpalčivějšími, absence Synot ligy je spíše detailem, který ale zamrzí. Skvělý mód Ultimate Team, vynikající engine (fyzika, grafika, animace) a licence na většinu důležitých ligových soutěží a hráčů dělají z FIFA 15 ten nejlepší fotbal, který si můžete dnes zahrát. A taky to znamená, že už za měsíc se můžeme těšit na FIFU 16, která by měla zážitek opět o něco vylepšit.

HODNOCENÍ: 8,5/10