Čtvrteční recenze (#5): Gran Turismo 6

Gran Turismo se už od svých začátků na první konzoli Playstation profiluje jako ultimátní závodní simulace pro mainstreamové publikum. Jenže zatímco si série GT závodí pořád na té stejné trati, doba si žádá progresivnější tituly – králem mainstreamových simulátorů se stala Forza a dříve nepřekonatelnou kvalitu Gran Turisma si dnes může dovolit i každý druhý hardcore simulátor. Zdá se tedy, že v kombinaci s poškozenou reputací kvůli prachbídnému GT5 už pro další Gran Turisma není na trhu příliš místo. Rok a půl po vydání GT6 je ale jasné, že se Japonci nevzdají bez boje.

​

Další ze série recenzí najdete ZDE

Jaké Gran Turismo je…

Gran Turismo je hra, která se vás nesnaží přesvědčit, že je dobrá. Dočtete se to ve více recenzích a je to jeden z hlavních dojmů, které si ze hry odnesete, když ji hrajete poprvé, popáté, podesáté…(pak už vám to bude jedno). GT se nepodbízí, na hráče doslova kašle – prezentace (nemyšleno grafika a samotné ztvárnění závodění) je neexistující. Naprosto je zde ignorována hra na emoce, které ve vás GT prostě uměle nevyvolá – pokud tedy závodění nemilujete předem, tak vás Gran Turismo k této lásce jednoduše nenaučí.

GT vzbuzuje dojem velmi kontinuálního vývoje. Podívejte se na screenshoty ze druhého dílu a pak z posledního – všechny modely jsou vlastně stejné, tedy alespoň základním pojetím, které se snaží o fotorealističnost bez příkras. A tak to máte u GT vlastně se vším – původní vize je pouze lehce modernizována a po 15 letech se nahromadila taková porce problémů, že se zdá, že původní koncept už nemůže stačit.

…a proč je to problém?

Problémy jsou dva – konkurence a nekonzistence. S konkurencí mnoho nenaděláte, Forza přišla s lákavějším (byť stále dosti sterilním – a teď nemluvíme o samotné jízdě, která je u obou her dynamická a nadmíru zábavná) zážitkem a navíc se v mnoha ohledech prostě nad GT povznesla, díky modernějšímu konceptu, kratším dobám mezi vydáním jednotlivých dílů a rozumnějšímu vedení vývoje, který není tak megalomanský, ale zároveň je i výrazně odolnější vůči totálním přešlapům, které se u Gran Turisma vyskytují v hojnější míře, než se zdá být únosné.

V počátcích nemělo Gran Turismo vůbec konkurenci, realističností, objemností i pečlivostí, s jakou byly vytvořeny tratě i vozidla. Až na onu objemnost (která je ale problémem sama o sobě, o čemž si povíme něco níže) jsou ale tyto hodnoty dnes poměrně snadno dosažitelné i pro ostatní tituly – Forza, Assetto Corsa, Project Cars, do jednoho přímá konkurence Gran Turisma (sice s rozdílnou úrovní realističnosti, ale fanouška motorismu může zaujmout kterákoliv z těchto her).

Realističností zpracování vozidel nemá GT6 konkurenci a to ani ve Forze 5 pro nový XONE

A teď k oné nekonzistentnosti, která u GT6 bije do očí – aby se hra nemusela vzdát svého obrovského vozového parku, více než 1000 vozidel bylo převzato z minulého dílu, přičemž velká část z nich i bez modernizace, to jest třeba bez interiéru, bez průhledných skel a dalších vychytávek (rozsáhlejší tuning,…), pouze upscalované do vyššího rozlišení. Takže sice máte k dispozici asi 1200 vozidel, ale jen část z nich je „Premium“, tedy fungl nové modely, které odpovídají nové generaci, respektive konci minulé generace, protože Gran Turismo 6 na PS4 nevyšlo, byť časově už jeho éře odpovídá.

Podobné je to v grafické stránce, kdy vozidla jsou tradičně fotorealisticky božská, zatímco efekty buď absentují úplně, nebo jsou velmi slabé – ostatně například efekty počasí jsou dostupné jen na některých tratích a ani tak to není žádná pecka. Nemluvě třeba o stínech a odlescích, které jsou buď velmi nekvalitní, nebo je hra občas ignoruje úplně, asi kvůli frameratu, což je nejlépe vidět v záznamech, kde vidíte dokonale vymodelované auto projíždět statickou tratí a stíny na úrovni her z minulého tisíciletí. A zvuky? Ano, stále je to většinou ten odporný vysavač… Je až s podivem, že Gran Turismo 6 si i přes tyto výtky stále může dělat nároky na královský trůn v tomto stále našlapanějším herním žánru.

Proč je Gran Turismo stále na špici?

Hra, která nevypadá nejlépe, zní nejhůře a nesnaží se získat hráče (úvod do kariéry=nula, prezentace=0, trapné starty z jízdy=běžná praxe,…) nějakým podbízivým způsobem, přece nemůže konkurovat našlapané konkurenci. Profesorský závodní simulátor z dílny Polyphony Digital přesto pro mnohé zůstávají tou největší virtuální automobilovou láskou a to nejen z nostalgie, ale kvůli nepopiratelným kvalitám, které prostě jinde nenajdete.

Šíře vozového parku, jakkoliv nafouknutá 30 modely stejného auta (Nissany a Mazdy jsou tu prostě trochu protěžovány), je nepřekonatelná. GT za to platí vysokou daň v podobě nekonzistence kvality modelů, ale to nic nemění na tom, že jde o zásadní výhodu. Najdete tu civilní auta, okruhové speciály, supersporty, experimentální vozy a koncepty, rallye auta, motokáry, lunární vozítko (GT umí být absurdní, protože přidávat Měsíc a lunární vozidlo do hry, která má naprosto tragické zvuky motorů, to chce buď dost drzosti, nebo absenci soudnosti).

Neustálý vývoj jde ruku v ruce s nedodělaností celé hry. Zkraje letošního roku byla například přidána možnost jezdit v kariéře v módu B-Spec, ve kterém za sebe necháte řídit AI, která si může jet zcela autonomně, nebo jí můžete dávat instrukce (včetně velmi konkrétních, jako „teď zrychluj“, nebo „teď předjeď“, „teď se drž vpravo“…). Závod pak vypadá jako replay a v nich je Gran Turismo opravdu velmi silné (když se naučíte ignorovat nekvalitní stíny stromů na trati, nebo mizerné odlesky). Přidávány jsou i nové závody, nová vozidla, nová videa (Vision GT) a nové multiplayerové události. Gran Turismo 7 vyjde nejspíše příští rok pro Playstation 4, ale do té doby mají majitelé PS3 o novou zábavu postaráno.

Kvalitní jízdní model dnes musí počítat i s fyzikou podvozku a kol, nejde jen o to, „aby to nějak vypadalo“, takže zatímco v jiných místech se Gran Turismo stává lehce zastaralým, v hratelnosti samotné je na velmi vysoké úrovni. Ano, GT6 je velmi profesorské a absence nějakého za zmínku stojícího destrukčního modelu nepotěší, závodění je to ale zatraceně parádní.

Punc megalomanství a vize budoucnosti dávají Gran Turismu nezaměnitelnou atmosféru. Působí sice odtažitě, ale pokud chcete, můžete se v něm doslova utopit. Počet závodů, tratí, vozidel a možnosti úprav, ač velmi nekonzistentní, vás mohou snadno nadchnout, tedy alespoň v případě, že něco takového od velké závodní hry opravdu chcete. A to jinde nenajdete. Pokud by se nějakým zázrakem povedlo GT7 dostat hru technologicky na úroveň takového zjevení jakým je Driveclub, ale při zachování klasického Gran Turismo feelingu (který je specifický tím, že vlastně neexistuje) a důrazu na realističnost a hlavně fotorealistické modely (mnoha stovek) vozidel, může si velmi snadno tato série vzít zpět své výsadní místo na poli závodních simulátorů. Udělat 1000 fungl nových modelů, zcela přepracovat zvuky (to je slíbeno), zapracovat na grafice efektů a hlavně počasí a vyhnout se chybkám jako je roční absence B-Spec v GT6 po vydání, nám však nepřipadá příliš reálné – hra by byla extrémně drahá na vývoj a při zachování nulové prezentace by si nikdy nenašla dostatek hráčů, aby se zaplatila.

Jaké jsou tedy možnosti? Podbízet se více hráčům, smířit se s výrazným osekáním vozového parku, nebo třeba pokračovat v nastoleném trendu, který ovšem u kritiků ani hráčů nesklízí příliš velké ovace. Případně se může Sony plácnout přes kapsu, protože pokud by Gran Turismo 7 nabídlo nekompromisní závodní simulátor pro masy, mohl by se Playstation 4 stát nepostradatelným systémem pro každého fanouška závodních automobilů, což je status, který japonská konzole ztratila už v předchozí generaci a v té současné se o jeho získání zatím ani nepokouší, jakkoliv je Driveclub grafickým unikátem.

Gran Turismo si můžete koupit například i v internetovém obchodě XZONE.

HODNOCENÍ: 8,5/10