Ochrana soukromí na internetu je pro mnohé uživatele základním parametrem, podle kterého si vybírají internetový prohlížeč. Věděli jste ale, že nejpoužívanější web browser Google Chrome dopadl v testu zabezpečení soukromí nejhůře? Podobné výsledky dosáhly i prohlížeče postavené na základech Chromu a mezi nejbezpečnějšími prohlížeči najdeme i takové, u kterých jsme to možná ani nečekali.
Open Source projekt PrivacyTests.org přešel v dubnu na verzi 52, s čímž přináší i podrobný přehled o sbírání údajů o uživatelích jednotlivými prohlížeči. V přehledné infografice přináší výpis desítek drobností, které různými způsoby identifikují činnost uživatelů a sbírají o nich osobní údaje.
Díky tomu protistrana dokáže zjistit, o kterého uživatele se jedná a snadno identifikuje prohlížeč. Stránky dokáží těmto sledováním chování uživatelů přizpůsobit služby a reklamy na míru každému a je dobré vědět, které prohlížeče jim v tom pomáhají nejvíce, respektive jim v tom nebrání. Výsledky testu proto mnohé překvapí a možná i přesvědčí o změně internetového prohlížeče.
Soukromí uživatelů obecně nejlépe ochrání prohlížeče Brave, Firefox a Safari. Specifickým případem je prohlížeč Tor, který sice poskytne 100% anonymitu na internetu (neprozradí ani IP adresu uživatele), ale k běžnému prohlížení internetu uzpůsobený rozhodně není.
Žádný webový prohlížeč sice dokonalou ochranu neposkytuje, ale některé z nich se tomu alespoň blíží. Jakmile budete obtížněji identifikovatelný na internetu, sníží se šance na vaše sledování. V oblasti ochrany soukromí známe si tak můžeme udělat obrázek o tom, které prohlížeče na bezpečnost dbají více, a které naopak podstatně méně.
Sledování otisků slouží webovým stránkám k identifikaci vašeho prohlížeče na základě parametrů jako typ uloženého písma v prohlížeči, velikost okna či obrazovky. Na základě těchto sledovaných prvků jsou nejbezpečnější prohlížeče Safari, Librewolf a Mullvad, které poskytují plnou ochranu.
Naopak Brave a Firefox, které z celého testu vycházejí jako nejbezpečnější, jsou při tématu sledování uživatele poměrně mírní a blokují jen jeden parametr. Chrome, Microsoft Edge a Vivaldi dokonce neblokují žádný parametr.
Brave a Librewolf ale naopak excelují při odstranění parametrů z URL adres a blokování sledovacích prvků Googlu a Facebooku. Z nejrozšířenějších prohlížečů jsou v oblasti omezení sledování přes cookies na tom nejlepší Firefox a spolehlivý je také Edge.
Pokud jde o Chrome, ten před sledováním nechrání vůbec a to z pochopitelného důvodu – na reklamách vydělává.
Při klasickém používání prohlížeče běžným uživatelem je nejbezpečnější Brave. Ten dokáže nejlépe izolovat prvky uložené v paměti prohlížeče, které by jinak mohly být použity ke sledování aktivit uživatele. V těsném závěsu mu sekundují Firefox, Safari nebo méně známé prohlížeče Librewolf a Mullvad. Nejhůře se v testech izolace prvků dařilo prohlížečům Chrome, Edge, Opera a Vivaldi.
Zabezpečené připojení přes HTTPS šifrování je ve většině prohlížečů samozřejmostí. Prohlížeče se snaží o takové připojení co nejvíce a nejlépe z tohoto testu vycházejí Safari, Librewolf a Mullvad.
Problém může nastat, pokud internetová stránka HTTPS nenabízí, ale vy máte prohlížeč, který šifrovanou komunikaci s webem vyžaduje. V takovém případě se vám stránka neotevře. Funkce vynucení HTTPS šifrování lze většinou aktivovat v nastaveních.
Nezdá se to, ale iv anonymním režimu jsou na tom prohlížeče s ochranou soukromí různé. Z těch známějších si nejvíce cení soukromí uživatele Brave a Firefox, ze všech browserů ale v inkognito módu jasně dominuje Librewolf. V těsném závěsu za ním je Mullvad.
Suverénně nejhorší ochranu v tomto případě poskytuje prohlížeč Microsoft Edge. Chrome se, paradoxně, v inkognito režimu, snaží o něco více a v izolaci prvků, trackování a HTTPS šifrování disponuje alespoň nějakou ochranou.
Pokud hledáte internetový prohlížeč zaměřený na ochranu a zabezpečení, z testu vycházejí nejlépe při standardních nastaveních Brave, Firefox, Safari, z menších prohlížečů pak Librewolf a Mullvad. Ochranu si ale můžete zvýšit i instalací doplňků nebo změnou nastavení, jen si s tím musíte o něco více pohrát.
Většina prohlížečů totiž základní ochranou disponuje, ale ne vždy je po stažení a instalaci zapnuta. Firefox například umožňuje přizpůsobení ochrany přes Nastavení a taková Opera po instalaci nenabízí prakticky žádnou aktivní ochranu.
Slabší ochranu naleznete v prohlížeči Edge a při standardním nastavení pro běžného uživatele jsou na tom nejhůře Chrome, Opera a Vivaldi. V konečném důsledku je ale na každém, jaký prohlížeč zvolí – zda dá přednost intuitivnosti a designu, ochraně soukromí nebo třeba zatížení na výkon PC. Jen je dobré vědět, které prohlížeče dbají o ochranu na internetu víc.