Lodě od Wargamingu jsou posledním dílem velké válečné „simulátorové“ trilogie. První díl, tedy World of Tanks, se stal jedním z nejdůležitějších titulů své doby. Ta se dá definovat jako silně nakloněná nenáročným, free-to-play onlinovkám, které rozjedete i na kancelářském počítači. Spolu s League of Legends je WoT jedním z prvních a nejúspěšnějších titulů této generace her, která vás nenutí platit, ale stejně svým tvůrcům přináší (šílenou) spoustu peněz. World of Warships přichází po ne zcela oblíbených letadlech (prostřední díly v trilogiích mají špatnou pověst zaručenu, ale tady je zcela oprávněná) a znovu dokazuje, že Wargaming umí udělat skvělou hru.
Dnes se podíváme na samotné základy hry a to i pro hráče, kteří nemají zkušenosti s předchozími díly série, protože překomplikovaný interface by mohl leckoho (zbytečně) odradit.
Hra rozděluje lodě a tím pádem i hráče do tierů. Čím vyšší tier, tím silnější (a modernější) loď – od plavidel bojujících v první světové válce po ocelová monstra z konce druhé světové války. Lepší lodě si odemykáte za zkušenosti získané v bojích – čím lépe bojujete, tím více „expů“ získáte. Důležité ale je, že zkušenosti nezískáváte vy, ale konkrétní loď, se kterou je vybojujete – a za takto vázané zkušenosti si pak můžete vylepšovat pouze danou loď a odemykat lodě, které přímo na tuto konkrétní navazují, ať už horizontálně, nebo vertikálně, viz screenshot, kde je vidět, že s tier 3 křižníkem si můžete odemknout buď tier 4 křižník, nebo tier 3 bitevní loď a torpédoborec. To vás motivuje hrát hlavně s loděmi na nejvyšším dostupném tieru, protože jinak se kupředu nehnete. Na základě tierů funguje i matchmaking, který se vás snaží do bitvy poslat spolu s protihráči i spoluhráči na podobných tierech.
To co si odemknete za získané zkušenosti, ještě musíte koupit za peníze, které vyděláváte taktéž za bitvy a za plnění úkolů (misí). To je trochu zbytečné, systém by šel určitě zúžit na jednu „měnu“, obzvláště proto, že je tu ještě měna třetí, dublony, které si kupujete za reálné peníze. Ty vám dovolí například převádět vázané zkušenosti na volné (využitelné na cokoliv), kupovat VIP a podobně.
Každá loď, které vyzkoumáte všechna vylepšení i loď navazující, se stává elitní lodí, a pokud s takovou elitní lodí získáte zkušenosti, pět procent z nich se převede do takzvaných volných zkušeností, které jsou výrazně výhodnější v tom, že nejsou vázané na žádnou loď. Díky tomu není hraní se staršími loděmi až taková „ztráta času“, 5 % vás však nejspíše nevytrhne.
Hru začínáte v křižníku, ať už americkém, nebo japonském – výběr je na vás, máte oba. Křižník je univerzální plavidlo, tedy i zcela ideální pro začátečníky. Dobře střílí, dobře se ovládá a občas má i nějaké ty protiletadlové kanóny nebo dokonce torpéda. V ničem však neexceluje. Zpočátku můžete hrát proti počítači (Coop battles) a velmi záhy i proti lidem (Random battles) – tohle rozlišení si pamatujte, ať nehrajete zbytečně proti počítači, je to sice výrazně snadnější, ale větší nuda.
Hra má dostatek módů, ve kterých se mění úkoly vašeho týmu, i velikosti týmů. Na každé straně může stát až 12 plavidel a bojuje se třeba o jeden bod na mapě, tři body, dvě základny a podobně. Samozřejmě, pokud zničíte všechny nepřátele, vyhráli jste.
Zkušenosti a finance získáváte podle toho, jak se vám dařilo – jak moc jste zasahovali nepřátele, kolik jste jim způsobili škod a efektů (třeba požár, nebo zničení motorů), a jestli váš tým vyhrál nebo ne. Po zničení lodě máte možnost okamžitě z bitvy odejít – dokud ale neskončí, nemůžete svoje plavidlo použít na další bitvu, takže si musíte vzít jiné, což může být trochu nepříjemné, protože získané zkušenosti nejspíš nebudou zrovna skvěle využitelné.
Hrajte chytře, naučte se mířit a doufejte, že budete mít loď na vyšším tieru než protivníci. To jsou asi základní rady, které vám můžeme dát, ale pojďme se podívat na detaily.
Do „sniper módu“ se dostanete buď zazoomováním přes scroll na myši, nebo jednodušeji stiskem klávesy SHIFT. V tomto módu pak střílet tam, kam ukazuje zaměřovač, takže žádné složitosti. Jediné, co musíte odhadnout, je předsazení – vzdálené a rychle se pohybující plavidlo se dostane hodně daleko, navíc bude kličkovat, takže trefa není často vůbec jistá a jde o „skill“, což je jenom dobře.
Zároveň si také musíte dát pozor, že rozhlížení myší znamená, že se do dané pozice snaží naštelovat i děla – pokud nechcete, aby se děla hýbala (což nechcete dost často), stiskněte pravé myšítko a rozhlížejte se s ním, což zapříčiní, že děla zůstanou na poslední zamířené pozici.
Rozhlížení je důležité, protože nebojujete na širém moři, ale mezi ostrůvky. Ty lze sice použít jako štít, ale taky jsou poměrně častým způsobem nechtěné sebevraždy – náraz do ostrova vás totiž pořádně poškodí. To samé platí o nárazech do lodí – pokud křižujete dráhu jiné lodi, buďte si jistí, že ji netrefíte, nebo že vás netrefí, ve většině případů je z toho konec pro obě plavidla.
Hra se často soustředí na boje až 24 plavidel, což znamená, že jedno neuvážené zrychlení nebo zatočení z vás může udělat cíl hned několika nepřátel – co to znamená (pokud nemáte velmi silnou bitevní loď, ale ani s ní nejde o nic moudrého a prospěšného), si asi domyslíte sami. Každý útok vás může znehybnit, zapálit, nebo rovnou potopit (třeba několik torpéd od „slaboučkého“ torpédoborce), takže se držte u svých spojenců a útoky na důležitá místa na mapě koordinujte – ve hře je relativně dost času na přemýšlení, tak si zkuste udržet přehled a bojujte chytře. Pokud chcete, můžete se rozhodnout i skrze chat určit taktiku vaší skupiny, pokud se k tomu nikdo dosud neměl – nepůjde-li o vyložené blbosti, ostatní hráči to ocení, věřte nám.
potřeboval bych poradit která tlačítka na klávesnici použít pro skil ruční řízení palby sekundární výzbroje. Děkuji
05.08.18 13:43 reagovat