Sociální síť VKontakte (přeloženo do češtiny V kontaktu) bývá označována za největší sociální síť v Evropě. Paradoxní na tomto označení je fakt, že její vznik a působení se váže k Rusku, kam spadá i její primární oblíbenost. Vyjma Rusů disponuje VKontakte vysokou popularitou obecně mezi rusky hovořícími uživateli.
Vznik VK, jak bývá VKontakte označována, se datuje ke konci roku 2006, kdy proběhly první testy. Za jejím založením stál tehdy jednadvacetiletý marketér Pavel Durov. Původně byla síť po vzoru Facebooku nabídnuta pouze studentům ruských vysokých škol, kteří se tak museli přihlašovat skrze své vysokoškolské emailové adresy. Následně došlo k uvolnění pro všechny uživatele a postupnému rozšíření do ostatních zemí. Počet uživatelů raketově stoupal až na aktuálních více než 350 milionů (3/2016). Denní návštěvnost se (opět k březnu 2016) v průměru pohybuje okolo 80 milionů unikátních uživatelů (přesněji řečeno se jedná o počet unikátních prohlížečů, ze kterých bylo na stránky přistoupeno). Uživatelé mají k dispozici překlad do 70 jazyků.
Dle monitorovacího a srovnávacího portálu Alexa.com je stránka vk.com 20. nejnavštěvovanější na celém světě a druhou v Rusku (po vyhledávači Yandex). Portál MySitePrice.org pak odhaduje hodnotu stránky na téměř 19 miliard USD (24.3.2016).
VK se nijak netají svojí inspirací Facebookem a to nejen v rámci prvotního nasazení a postupného rozšíření. Ostatně dominantní světle modrá barva se jen mírně liší od té, kterou používá právě Facebook. Nechybí podobné rozdělení funkcí na stránce a mnoho dalšího. Ostatně většina funkcionality je taktéž shodná. Ovšem několik rozdílů najít lze.
VKontakte nemá sebemenší problém s nahráváním nelegálního obsahu (hudba, filmy, seriály) a jeho následným sdílením. Velmi podobné je to s přístupností pornografického materiálu. Naproti tomu Facebook by buď skrze nahlášení, případně z vlastní iniciativy poměrně rychle zasáhl, obsah stáhl a uživatele pravděpodobně zablokoval.
Facebook velmi omezil zobrazování obsahu přátel ve prospěch skupin, reklamních produktů a dalšího promo obsahu. VKontakte zobrazuje pouze uživatelský obsah a to jen ty příspěvky, které byly skutečně sdíleny/vloženy (nikoli liky a odběry). Absolutně pak chybí placené produkty přímo v Timeline.
Síť VKontakte nepoužívá jako reklamu tradiční promo prostředky (kontextová reklama, bannery), ale těží z osobního doporučení a z loajálnosti svých uživatelů. Růstu pomohl i fakt, že Facebook zpočátku nedisponoval lokalizací do ruštiny.
Facebook.com je pravděpodobně nejznámější adresou na celém světě. Vk.com však bývá i přes svou jednoduchost často dohledávána skrze vyhledávač.
Ač je VKontakte plně uzpůsobena pro zakládání a správu firemních a osobnostních profilů, v popularitě nevedou známé postavy nebo značky, ale zábavné a naučné pořady (Kinomania, Korporatsia Zla a další). U Facebooku je to naopak Rihanna, Eminem, Coca-Cola apod.
Co se týče uživatelského zabezpečení ze strany přístupu a sdílení citlivých uživatelských údajů, VKontakte je na tom podstatně hůře. Ovšem neexistují oficiální informace o takovémto zneužití. Ovšem snaha bezpečnostních složek Ruska získat údaje o uživatelích skupin zapojených v ukrajinském Majdanu, případně žádost o zrušení antikorupční skupiny aktivisty Alexeie Navalnyho dává tušit, že ve větším riziku jsou uživatelé VK.
VK využilo v roce 2008 své uživatele jako arzenál pro DDoS (Distributed denial of Service – distribuované odmítnutí služby = zahlcení cílového serveru požadavky/přístupy) útoky na několik různých stránek. Skrze své uživatele a za pomoci aktivního prvku na stránce směřovali vývojáři VK požadavky na některé stránky. Díky rozpoznání zdroje se však podařilo útoku odolat a přesměrovat jej na stránky s obsahem pro dospělé. U Facebooku je takovéto chování poměrně nepředstavitelné.
Pavel Durov (zakladatel VKontakte) postupně postoupil část svého podílu ve firmě a nakonec byl společností zbaven postu výkonného ředitele. Ta tvrdila, že to bylo na jeho vlastní žádost. Ovšem Durov odeslání rezignačního dopisu označil za nepovedený aprílový žertík, který již nebylo možné vzít zpět. Pravdou však je, že na jeho osobu vznikaly politické i bezpečnostní tlaky z mnoha stran (zejména kvůli konfliktu na Ukrajině a kvůli žádostem o poskytnutí osobních údajů o uživatelích) a on sám popisoval svůj odchod jako násilné převzetí společnosti Putinovými lidmi. I to je důvod, proč opustil Rusko a stal se občanem ostrova Svatý Kryštof a Nevis. Následně se vrhl na další projekt, kterým je šifrovaná komunikace Telegram.