Čtvrteční recenze (#12): Fallout 4

Fallout s číslovkou 4 je ve skutečnosti pátým plnohodnotným pokračováním a již třetím dílem, který se může pochlubit plnohodnotným 3D zpracováním, které sérii přeneslo do 21. století. Jedna z největších herních událostí letošního roku přitom slibovala oblíbenou RPG sérii okořenit tolik moderním sandboxovým pojetím, které je zde reprezentováno osadami, o jejichž rozvoje se hráč může (ale nemusí) snažit.

Další ze série recenzí najdete ZDE

Pamatujete si ještě na vydání Falloutu 3? Mnoho fanoušků původních izometrických dílů prohlašovalo, že už to není Fallout, že jejich oblíbená RPG série byla zredukována na obyčejnou střílečku v postapo světě, vlastně takový postapo Elder Scrolls, což je přirovnání, které vzhledem ke stejnému vývojářskému studiu nemohlo každého nenapadnout. Vykoupení přišlo s „vedlejším“ dílem New Vegas, které dostaly do rukou v současnosti jedničky na poli západních RPG, Obsidian. Do série se vrátily rozum, příběh, skvělé dialogy i humor, ale kdo by čekal, že se Bethesda tohoto stébla chytne, byl by na omylu. Čtvrtý díl totiž pravověrné fanoušky Falloutu dorazil, když se zbavil i té poslední ikonické vlastnosti původních her – RPG systému. Ten sice v nějaké podobě ve hře najdeme, ale se čtveřicí předchozích her už toho má společného hodně málo. Nového dna také dosáhly i dialogy a totálně nudné NPC postavy.

O čem to je?

Není mnoho důvodů, proč se o příběhu ve Falloutu 4 bavit. Jde spíše o prvotní impulz pro vaši postavu, aby začala prozkoumávat Pustinu a konkrétně její část nazývanou Commonwealth. V momentě, kdy k nastartování oné motivace dojde, asi budete cítit jistou zainteresovanost, ale pokud nepůjdete tvrdě po příběhové lince hry, tak po 10 hodinách už budete muset z paměti dolovat, proč že to všechno zabíjení a budování děláte.

Je úplně jedno, jak jste se ocitli v postapokalyptickém světě, je úplně jedno, jaká je vaše motivace, protože Fallout 4 je typickým dítkem Bethesdy, které je duší svobodné a ne moc soustředěné, a i kdyby mělo nějaký velký životní příběh, stejně ho neumí vyprávět. Pustina je pustá a plná ghúlů (ovšem ne těch se zachovanými rozumovými schopnostmi), všechno je pobořené (na totální nukleární válku to moc nevypadá) a největší legraci si užijete v instancovaných dungeonech a budovách, opět po vzoru ostatních her od Bethesdy až po loadingu - hru instalujte na SSD, jinak se z toho zcvoknete.

Jak se to hraje?

Možná to tak prozatím nevypadá, ale Fallout 4 má co nabídnout. A není toho málo. Musíte se ale nechat vést hrou a zakázat si projekci vlastních přání a představ „jak by se měl Fallout hrát“. Jde totiž o hru hodně odlišnou od zbytku série a zároveň jde i o výrazné rozvinutí toho, o co se Bethesda obyčejně snaží – na open-world, očividnější než kdy dříve, totiž montuje i prvky sandboxu.

Povedená střílečka v otevřeném světě

Nejprve ale k samotnému ovládání postavy. Zde se na první pohled nic moc nemění. Máme tu přepínání mezi první a třetí osobou, zpomalení času ve VATS „rádoby jakoby tahovém“ systému a střílení po vzoru FPS her (i v pohledu třetí osoby jde o klasickou FPS hratelnost, protože chybí pohybové a krycí možnosti, které jsou pro TPS specifické). Granáty mají vlastní tlačítko, zbraně i consumables si můžete dát do devíti (hlavně na gamepadu) rychle přístupných pozic, ale hlavně, a to je hodně velká změna, byl výrazně vylepšen gunplay.

Zatímco Fallout 3 byl jako střílečka hodně křečovitý a neintuitivní, tak v momentě, kdy zkusíte Fallout 4 jako střílečku hrát, uvidíte velký posun – a pokud vám nejsou FPSky proti srsti, asi se budete i skvěle bavit. Gunplay působí uvěřitelněji a intenzivněji. Svou roli hrají i útoky zblízka, velké množství granátů (létajících vašich směrem) a velká spousta zbraní, se kterými velmi brzy přijdete do styku.

RPG prvky jsou překopané a zjednodušené

Pakliže si chcete zahrát hlavně RPGčko, jděte o dům dál, stejně jako pokud si chcete zahrát hlavně typického zástupce série Fallout. Rozvoj postavy tu samozřejmě je a dokonce se drží systému pojmenovaného SPECIAL, který doplňují staré známé Perky. Až na to, že o žádný SPECIAL nejde a Perky jsou jedinou možností, jak postavu rozvíjet.

Specifikem falloutích her bylo, že místo povolání se pro omezení a vyprofilování postav používal systém SPECIAL, který obsahuje 7 vlastností postavy, které mají až na výjimky fixní velikost. Vlastnosti se pohybovaly mezi jedničkou a pětkou, kde pětka byla průměr, desítka mistrovství v dané oblasti a jednička hraničila s vážným nebezpečím, že na danou vlastnost postava velmi brzo dojede. NIC takového ve Falloutu 4 ale neplatí.

Systém SPECIAL má sice 7 vlastností ve velikostech od 1 do 10, ale jako základ zde není 5ka, ale 1ka. Vytrácí se onen záporný prvek, kdy jste v něčem mohli být opravdu špatní, ostatně jako normální lidé. A pokud jste si ve Falloutu chtěli vytvořit postavu raketového inženýra-ostrostřelce s charismatem JFK, museli jste se zároveň stát prokletou sušinkou, která nic neunese a nejspíš ji zabije první věc, na kterou v Pustině narazí.

To u Falloutu 4 nehrozí. Na začátku máte několik bodů, které můžete do SPECIALu rozhodit. Výše vlastnosti ovlivňuje nějaké druhotné vlastnosti, třeba u Síly je to nosnost a melee damage, ale hlavně má každý Perk nějakou prerekvizitu v korespondující SPECIAL vlastnosti. Pokud tedy chcete pokročilé Perky založené na Charismě, musíte v ní mít dostatek bodů. Co celý systém „prasí“, je možnost při získání levelu kromě odemknutí nového Perku (nebo vylepšení stávajícího, protože Perky zde mají více stupňů) i zvýšit jednu SPECIAL vlastnost. Ve výsledku tedy vaše postava může mít cokoliv – ne sice všechno, protože Perků je opravdu hodně, ale rozhodně všechno důležité ano. Můžete craftit jak o život, přemlouvat lidi svým šarmem, být raketový inženýr, mlátit jako Rocky a stát se miláčkem paní Štěstěny.

A abychom nezapomněli, klasická sada skillů vůbec ve Falloutu 4 není. Ačkoliv je nový systém funkční, rozhodně jde o pošlapání kvalitního dědictví z minulých dílů. Jeho výhodou je obrovská volnost (můžete mít všechno, co chcete), nevýhodou pak jistá nuda ukrývající se v nulovém tlaku na rozumné volby a specifický herní styl. Můžete prostě cokoliv, což úplně nekoresponduje s RPG žánrem a jeho „hraním role“, pokud tedy nechcete hrát za nadčlověka vytvořeného z genů MacGyvera, Sheldona Coopera a Herkula.

 

Budování hraje prim

Od hlavní slabiny přejdeme hned k největšímu lákadlu, kterým je bezesporu crafting, scavenging a budování vlastních osad. V tomto ohledu jde o skutečný sandbox, omezený snad jen tím, že osady mají pevně definované místo v herním světě, takže nemůžete jít Pustinou a říct si, že tady se utábořím. Samotná správa osad je ale skvělá. Musíte jim zajistit vodu, jídlo, ochranu a postele, ale jak k tomu dospějete, je jen vaše věc. Vysázíte melouny, nebo rajčata? Postavíte studnu, nebo obří čističku vody, která ale vyžaduje elektřinu? Ochráníte svou osadu automatickými věžemi (s různou palebnou silou), nebo militarizací obyvatelstva? Postavíte přístřešky podle svého, nebo využijete prefabrikovaných budov? Vyšperkujete prostředí dekoracemi, funkčním osvětlením a pastmi proti nepřátelům, nebo si nebudete nic komplikovat a zůstanete u spartánského soustředění na přežití?

Budování spotřebovává materiály, které získáváte ve své dílně – do dílny nosíte předměty, které se pak automaticky šrotují na potřebné materiály, případné můžete materiály získávat i šrotováním věcí v rámci vaší osady, protože ty jsou vždy vybudované na místech plných pozůstatků předválečné civilizace, které lze vytěžit. Celý systém je jednoduchý ale dostatečně komplexní, aby vás k obrazovce přikoval na desítky hodin. V zásadě je pak Fallout 4 spíše budovatelskou strategií přerušovanou plněním questů (mnohdy spočívajících v získávání dalších osad…) a průzkumem prostředí (to abyste získali více vzácných materiálů, které potřebujete k budování pokročilejších věcí a ke craftingu). Ačkoliv to k Falloutu moc nesedí, zábava je to vynikající.

TIP: Abyste si ušetřili nervy, doporučuju Perk Local Leader, který vám umožní budovat zásobovací cesty mezi osadami – všechny takto propojené osady pak sdílejí materiály v dílně, takže se vyhnete frustraci, že vám v opomíjené osadě chybí materiály.

Crafting je super

Crafting probíhá ve specializovaných „dílnách“, které najdete v osadách i na jiných místech, případně si je můžete v osadě postavit. Důležité je, že tyto dílny sdílí materiály s hlavní dílnou (workshopem), takže nemáte žádné problémy s managementem, zejména pokud máte všechny osady propojené zásobovacími cestami.

  • Power armor station vylepšujete své Power Armory (ano, budete jich mít víc) a to o módy i funkční nátěry, které třeba zvýší konkrétní rezistence, ale v zásadě si asi vyberete ten, který považujete za nejvíce cool. Možností je opravdu hodně a tak nějak připomínají tuning auta, jehož roli trochu Power Armor supluje.
  • Armor workbench můžete šrotovat a módovat zbroje a oblečení. Každý kus můžete vylepšit bezpočtem různě kvalitních módů, které zajistí třeba vyšší ochranu, rezistence, nebo naopak nižší hmotnost.
  • Weapons workbench zase upravuje zbraně a tady se můžete opravdu vyřádit. Přidávat různé bajonety, různá hledí, zásobníky, pažby a dokonce zcela vyměnit typ nábojů, který zbraň spotřebovává.
  • Chemistry Station se hodí na vytváření drog, granátů a speciálních nábojů (různých druhů) do jedné zbraně.
  • Cooking station je pak prostě ohniště, na kterém si můžete upéct maso krtkopotkanů a další pochoutky.

Grafika a technické zpracování

Vedle RPG systému je grafika dalším kontroverzním tématem, kde ale naopak musíme dát hře, respektive vývojářům za pravdu. Hra vypadá dobře, zejména v interiérech, kde se nebojí velkých kontrastů světla a tmy i detailních modelů zejména industriálních staveb a strojů. Nejde jenom o zvýšení barevnosti grafiky, přibyly i detaily a efekty, zlepšil se i leveldesign. To je pro hru zcela zásadní, protože je postavena na tom, že chcete její svět prozkoumávat, což bez potíží funguje.

Co se týče náročnosti na hardware, tak by to mohlo být lepší, ale o žádnou tragédii nejde. Na běžné herní sestavě si zahrajete bez potíží a není problém dosáhnout stabilních 60 snímků za vteřinu, když se vzdáte nějakých těch (většinou nepodstatných) detailů a efektů.

Kde hra nezapře své bethesdí dědictví, je poměrně vysoká úroveň zabugovanosti. Sem tam se prostě objeví problém, kvůli kterému je potřeba naloadovat, nebo hru vypnout, a ty stejné bugy se objevují pravidelně. Nejde však o nic, co by hru vyloženě sráželo a do hodnocení se to projevuje pouze drobně.

Sečteno a podtrženo

Fallout 4 je velmi dobrá hra. Nejmenovat se Fallout, nejspíše by dostala o bodík, možná o bodík a půl vyšší hodnocení, jenže novinky, kterými byl zejména RPG systém původních her nahrazen, jsou o tolik horší než řešení ve starých dílech, že je za to hru potřeba potrestat. Příliš okatě je totiž zřejmé, že má hra tunu nevyužitého potenciálu a že by prostě mohla a měla být výrazně lepší, než je. Zároveň nejsou její lákadla (gunplay a crafting) zas tak výjimečná, aby to změny v systému ospravedlnilo.

HODNOCENÍ: 6.5/10

Zaujal vás článek? Ohodnoťte ho!


Přidávat komentáre mohou pouze přihlášení užívatelé.

Doporučujeme

Nahoru