S prvními alespoň částečně reálnými testy se začíná ukazovat, že Hololens může být opravdu zajímavým krokem v oblasti virtuální a rozšířené reality. Přestože je ale hardware zařízení takřka finální, produktu se nedočkáme letos a dost možná ne ani příští rok. I tak ale Hololens začíná nabírat kontury skutečného a přínosného stroje a začínáme mít i lepší představu i o tom, co pro něj bude možné a co naopak zůstane sci-fi vhodnou leda tak do reklam.
Hololens je od začátku brán jako alternativa k nově vznikajícím zařízením pro virtuální realitu, zejména Oculus Rift a jeho konkurenty v podobě HTC Re Vive, nebo projektu Morpheus od Sony. A protože VR vypadá jako zatraceně přeplněný píseček, navíc vhodný hlavně na hraní, Microsoft si vybral cestu augmented reality (rozšířené reality). Ze zkušeností privilegovaných novinářů už ale víme, že Hololens nefunguje pouze jako projekce virtuálních objektů do reálného světa skrze brýle, ale že tyto brýle dokáží realitu zcela přemazat a místo rozšířené reality nabídnout člověku realitu virtuální.
Omezením v nadpisu myslíme teď to, že projekce nejsou průhledné, tedy že místo, kam brýle promítají virtuální obraz, už nemůže „na pozadí“ současně zobrazovat onu realitu. Jde tedy o řešení na bázi částečné virtuální reality, nikoliv augmented reality, jak ji například vnímáme ve hrách (ideálním příkladem budiž hra Deus Ex: Human Revolution, ve které hlavní protagonista disponuje brýlemi, které mu zásadním způsobem upravují vidění a dodávají mu do zorného pole důležité informace). Buď tedy vidíte na konkrétním místě realitu, nebo virtuální obraz, ale je to opravdu tak velký problém?
Zatímco jsme si jistí, že virtuální, potažmo rozšířená realita budou vypadat opravdu dobře, zásadní otázky a potenciální problémy vidíme někde jinde. Je to stejné jako u počítačových her – hezká grafika je otázkou dostupných technologií a není (s dostatkem financí) problém vytvořit vizuálně povedené dílo, ale když dojde na sofistikovanější problémy, které nelze vyřešit „hrubou silou“, herní produkce je na tom stejně špatně jako před 20 lety. Umělá inteligence, fyzika, možnosti interakce – to všechno jsou oblasti, kde jsou hry naprosto nedostatečně vyvinuté a kde je jejich největší slabina, která ne a ne zmizet, nebo se alespoň zmenšit. Analogií u virtuální/rozšířené reality je pak ovládání a obecně kontakt se skutečným světem.
Pokud chcete virtuální a rozšířenou (ale hlavně rozšířenou, protože se s ní pohybujete ve skutečném světě) ovládat, nesmí to být přes myš a ideálně přes žádnou periferii. Na řadu tedy přicházejí ruce a stačí jeden příklad za všechny, kterým se i Microsoft sám prezentoval. Je jím Minecraft, který byste hráli třeba na svém stole. Super, že? Stavět z kostiček jako takové virtuální lego a to na svém stole, na pohovce, prostě kdekoliv se vám zamane. Jak ale chcete stavět tak, aby to bylo intuitivní, dostatečně rychlé, pohodlné a přesné? Senzory v brýlích budou muset fungovat několikanásobně lépe než Kinect (kamera pro ovládání gesty pro Xbox 360 a Xbox One od Microsoftu), což není vůbec jednoduchý úkol, zejména po softwarové stránce nebude snadné rozeznat, co vlastně uživatel chce udělat, aniž by se musel omezit na předem omezená (a drilem naučená) gesta – domníváme se, že to je hlavní důvod toho, proč jsou v současné době při prezentacích interakce uživatele a Hololens předpřipravené.
Pokud nebude Hololens vybavena opravdu skvělou technologií pro rozpoznávání gest za jakékoliv situace a/nebo si nepomůže ovladačem v podobě třeba haptických rukavic, bude mít zásadní problém v použitelnosti, která by byla dost na hraně. Pro úspěch rozšířené reality od Microsoftu to bude dost možná důležitější než samotný obraz, o kterém už víme, že bude velmi dobrý, i když také ne bez kompromisů.
HTC Re Vive
Velmi zajímavou alternativou pro VR i AR různých výrobců bude společná iniciativa Valve a HTC. Zařízení s názvem HTC Re Vive bude dost možná na trhu jako první a bude spojovat oba přístupy – v zásadě půjde o virtuální realitu, ale díky mnoha senzorům (i externím) bude použitelná i v prostoru, tedy třeba ve vašem obýváku, nebo v dětském pokoji náruživého hráče. Navíc bude disponovat speciálními ovladači, které zajistí interakci s virtuální realitou na úrovni.
Ty nejviditelnější jsou tři:
Zdroj: živě