Jak vybrat televizi

Vánoce se blíží a s nimi i čas, kdy se před televizní obrazovkou scházejí rodiny, aby si společně užily Popelku, Pretty Woman, Mrazíka, nebo třeba o něco modernější Lásku Nebeskou. A co teprve ty silvestrovské estrády! Pokud ještě máte starší „tlustou“ televizi, nebo některé z prastarých „LCDček“, dost možná uvažujete i vzhledem k blížícím se svátkům komerce a shonu o zakoupení nové televize.

Ačkoliv se o nových televizích už nemluví tolik jako před lety (kdy každého nezajímaly jen mobily a tablety), stále jde o živý segment plný nejrůznějších vychytávek, a to zejména marketingových. Co vlastně dnes trh s televizemi nabízí a jak si vybrat televizi, která vás nezklame?

Technologie

Základní technologie jsou stále tři. Máme tu „klasická“ LCDčka, kterým se dnes ale říká „LEDky“, protože používají LED podsvícení, které je prostorově výrazně úspornější než to dříve používané. Dále ještě částečně díky LG přežívají plasmy a z milionových nákupních částek k nám mezi smrtelníky začínají i padat OLED televize.

LED (LCD) televizory

Dnešní základ, jehož největší devizou jsou nízká cena, malé rozměry, dobré provozní vlastnosti (spotřeba) a hlavně dostupnost v celém spektru úhlopříček. Nevýhodou je kvalita obrazu, která se kus od kusu zásadně liší a zejména v nižším cenovém spektru může jít o vyloženě „mizerný“ zážitek ze sledování. Ani dražší LCD televizory nenabízí obraz zcela srovnatelný s ostatními technologiemi. Přesto je obrovská šance, že právě LCD televizor bude tím, co si v následujících měsících koupíte.

Plasma televizory

Plasmové obrazovky byly přímým konkurentem LCD televizorů, ale tento souboj byl záhy ztracen. Důvody jsou mnohé – špatné provozní vlastnosti starších plasem (v době, kdy se rozhodovalo o budoucím vítězi), velikost panelů a hlavně pak i neschopnost vytvořit menší obrazovky, které domácnostem dominují. Co do obrazové kvality jde ale také o nevyrovnaný souboj, kdy zejména Panasonic a později i LG produkovaly televizory, které v přirozenosti i kvalitě obrazu neměly konkurenci. Tento stav vlastně platí dodnes.

Pokud uvažujete o televizoru s větší než metrovou úhlopříčkou, lze plasmy jednoznačné doporučit, protože rozdíl v provozních vlastnostech už není tak zásadní, zatímco v obraze stále ano. Bohužel, problém bude se sehnáním televize, protože se na našem trhu už takřka nevyskytují. Pokud přeci jenom nějakou najdete, ujistěte se, že jde o LG nebo Panasonic s rozlišením FullHD (1920x1080).

OLED

Nejmodernější (a nejdražší) televize se dělají s OLED displeji. Nejlevnější OLED televizor lze koupit již za 50 000 Kč a cena bude dál klesat, neboť se nepochybuje o tom, že z OLED se stane dominantní technologie pro tvorbu televizorů. Spojuje totiž většinu výhod LCD a plasma technologií a přidává něco navrch. Při velkém počtu vyrobených kusů bude mít nízké výrobní náklady, má skvělé provozní vlastnosti, snadněji se vytvářejí panely o velkém rozlišení (větším než FullHD), vyniká obrazovou kvalitou a není problém vytvořit třeba zahnutý OLED displej pro televize s velkou úhlopříčkou.

Jako každá „nová“ technologie, i OLED má ale řadu porodních bolestí. Cena je jasná, ta je stále velmi vysoká, ale co zamrzí víc, jsou nedořešené otázky životnosti, kdy zejména modré diody „odcházejí“ výrazně dříve než červené a zelené, což dělá problémy zejména s kalibrací (jas modré se snižuje rychleji, tudíž se vytrácí barevná rovnováha) obrazovky.

Parametry

Co rozhoduje o tom, jak dobrá televize je? Spotřeba, rozměry, úhlopříčka, pozorovací úhly, věrnost podání barev, jas a kontrast, životnost, odezva a obnovovací frekvence, cena? A dále tu pak máme vlastnosti související s „chytrostí“ televize, operační systém, konektivitu a další. Ztratit se v tom všem je snadné, zejména díky tomu, že každý z výrobců přistupuje k prezentaci parametrů „specificky“ – samozřejmě, všichni výrobci přeci musejí mít ty nejživější barvy, nejplynulejší obraz, intuitivní ovládání (ideálně vám čte i myšlenky a přepíná ještě dřív, než na to pomyslíte) a podobně.

Základní vlastnosti

Úhlopříčka a rozlišení tvoří, společně se vzdáleností televize od sedačky, svatou trojici při výběru televize. Bohužel, tuto trojici často narušují dvě věci – peníze a prostor. Většina lidí by si totiž měla pořídit větší (a tedy i dražší) televizi, kterou navíc nemají kam dát, protože „obýváková stěna“. Při vzdálenosti od očí pouhé 2 metry byste měli mít pro FullHD televizor úhlopříčku kolem 50 palců, což je 127 centimetrů. Většina lidí se však na televizi dívá ještě z větší vzdálenosti, přičemž ani zdaleka televizor takto velký nemá.

Pokud tedy chcete konzumovat alespoň FullHD obsah, tak podle toho, jak blízko k televizoru sedíte, byste měli mít alespoň:

• 80palcovou televizi pro vzdálenost 3 metry
• 70palcovou televizi pro vzdálenost 2,5 metrů
• 50palcovou televizi pro vzdálenost 1,8 metrů
• 40palcovou televizi pro vzdálenost 1,5 metrů
• 30palcovou televizi pro vzdálenost 1,2 metrů

Pokud si sednete dál, nebo se smíříte s menší obrazovkou, připravujete se o detaily, kvůli kterým ostatně FullHD filmy a vysílání máme rádi.

Obnovovací frekvence

Vysokou obnovovací frekvencí se dnes pyšní většina obrazovek, tedy alespoň na papíře. Pravdou však je, že pokročily zejména technologie pro zpracování obrazu, které dojem plynulosti (tedy to, co od vysoké obnovovací frekvence chceme) navozují.

Tuto otázku a reálné hardwarové parametry byste měli řešit hlavně v případě, že chcete využívat televizi i na hraní her, ať už přes PC nebo konzoli. Příliš „rozmázlý“ obraz vám hraní může znepříjemnit a to i díky takzvanému input lagu, kdy obraz reaguje se zpožděním na to, co uděláte. Opravdu vysokého input lagu byste se dnes už dočkat neměli, ale obecně platí, že na nějaké profi hraní se většina televizorů nehodí.

IQ

Chcete mít opravdu chytrou televizi? Dnes si můžete i z hloupé udělat geniální, stačí připojit například Chromecast, nebo podobný dongle, či nějaký z modernějších set-top-boxů s Androidem. Mnoho televizí už ale se systémem, kam se dají stahovat aplikace a kde se dá koukat na Youtube a internet, nebo dokonce i hrát hry, přichází v základu. Pokud konzumujete i jiný obsah, než jen z televize, nebo Bluray disků, může se vám chytrá televize vyplatit – a pokud ne, už stejně jen stěží narazíte na slušnou televizi tradičního střihu.