Fotbalové hry od EA ušly v posledních letech dlouhou cestu. Nejlepším příkladem je nejnovější FIFA 15 a zejména mód Ultimate Team (FUT), který vás pasuje do role prezidenta/majitele týmu, se kterým procházíte soutěžemi dle svého výběru a který hlavně budujete. Hra spojuje singleplayer s online multiplayerem, hraní zápasů s managerskými úkoly, drsné prohry a facky s pocity blaha. Naučte se hrát FUT, než vás zničí.
FUT je online mód, který se automaticky ukládá do cloudu. Chce to tedy originálku a slušné připojení k internetu. Ve FUT se ujmete svého ultimátního týmu, tedy ne ze začátku, to dostanete jen pár nazdárků a mezi nimi jednoho dva použitelné hráče, kteří vám vydrží déle než prvních 10 zápasů. Se svým týmem se účastníte ligových soutěží a turnajů v SP i MP hře, sbíráte peníze a kupujete si nové hráče (a nejen hráče).
V tomhle menu si vybíráte mezi singleplayerovými a multiplayerovými módy - nabídka se dále větví po vybrání jedné z těchto šesti, hlavně u turnajů.
Hráči, manažeři, trenéři, bonusy, tréninky, balóny, dresy, stadiony – ve FUT je vše reprezentováno kartičkami, které dostáváte zejména v balíčcích, které si kupujete nebo je vyhráváte. Kartičky jsou ve FUT alfa a omega, začátek i konec. Krom kartiček a interface vlastně ve FUT neexistuje nic jiného. Kartičky jsou buď na jedno použití (consumables), nebo je stačí umístit na aktivní pozice v týmu (balón, stadión, dresy), nebo jde o kombinaci obou principů – kartička má počet použití (kontraktů), po jejichž vyčerpání je potřeba ji nabít novou contracts kartou (Sakra, jak je to v češtine? Kontrakty, smlouvy…?). Třetí případ vás bude trápit nejvíce, protože jde o hráče a manažera. Když má hráčská karta v kolonce Contracts číslo 20, tak to znamená, že po 20 odehraných utkáních, do kterých tento hráč zasáhne, bude karta (do nabití contracts kartou) nepoužitelná. Naštěstí nejsou karty s kontrakty vzácné ani drahé, ale jde o vaše hlavní náklady.
Kartičky jsou i v různých kvalitách – od bronzové, přes stříbrnou a zlatou, až po speciální černé kartičky hráčů, které znamenají, že jde o kartičku hráče, který je v IF (in form, ve formě, tedy členem mužstva týdne). Existují i další kvality kartiček, například v současné době se čeká na vyhlášení TOTY (team of the year), kdy každý z vyznamenaných hráčů získá svou speciální modrou TOTY kartičku, která je extrémně cenná a také silná – do TOTY se zpravidla dostávají pouze ti nejlepší hráči, navíc jsou i zde IF (ve formě).
TOTW - tým týdne, všihni hráči jsou IF (ve formě), proto je jejich barva karty (zde vidíte stříbrnou, zlatou a na na střídačce i bronzovou) překryty černou. Vyhrajte proti tomuhle týmu na Ultimate obtížnost a dostanete 1 000 goldů bonzs.
Vše jsou kartičky, přijměte to a hned se v TOTY budete lépe orientovat. Kartičky jsou buď na jedno použití (kontrakty, trénování, léčení,…), nebo bez omezení (stadión, dresy,…), případně s omezeným počtem použití (hráči, manažeři), která se dají dobít prvně jmenovanými kartami.
Doporučujeme postupně vytvořit alespoň 2 různé týmy, které se budou střídat tak, aby si ten druhý stihnul odpočinout – pamatujte, že čas plyne pouze pro hráče, kteří jsou ve vašem aktuálním týmu, takže aby si odpočinuli, musíte je mít na lavičce, nebo v rezervě! Doporučujeme vytvořit dvě soupisky a uložit si je, abyste nemuseli ob zápas vyměňovat hráče na všech pozicích ručně.
Právě vybraná sestava - Nahoře: Rosický je zraněný, musí si dát pauzu. Dole: při změně pohledu vidíte zbývající počet kontraktů jednotlivých hráčů i jejich zbývající výdrž (nestartujte hráče, který má pod 90 %).
Ve FUT platí pravidlo, že když jde vše podle plánu, tak se nestřídá. Důvodem je, že každý hráč, který zasáhne do hry, přijde o jeden kontrakt. Jedno použití jednoho hráče stojí přibližně 15 goldů (může i méně, když máte hodně trenérů, kteří mají bonus k negotiations), takže 165 při 11 hráčích a 210 při plném vystřídání. To je často i polovina toho, co za zápas samotný vyděláte, hlavně v multiplayerových divizích, kde funguje takzvaný DNF násobič, který nikdy není vyšší než 0,63 (ještě se může snížit, když předčasně opustíte hru, nebo vám spadne internet – jde o trest pro sabotéry, což je smutné, protože opravdoví sabotéři způsobující nehratelné zápasy kvůli extrémním lagům jsou nepotrestáni, ale vzdát zápas je najednou hrozný zločin…).
Vytvořte si více sestav a přepínejte se mezi nimi, ale pamatujte, že odpočívat, uzdravovat a mazat stopky za karty se budou jen hráčům, kteří jsou na aktuální soupisce!
Goldy získáváte hraním zápasů a po výhře v turnaji, případně za umístění po sezóně (čím vyšší divize, tím vyšší odměny). Kupovat za ně můžete konkrétní kartičky – hráčů, kontraktů,…prostě čehokoliv – ale i balíčky kartiček, jejichž přibližný obsah znáte (víte, jestli půjde o zlaté/stříbrné/bronzové kartičky a víte, jestli v nich je mix, nebo jen kontrakty, nebo jen hráči, případně kolik karet bude vzácných). Kartičky jsou rychlý způsob, jak přijít o všechny peníze, ale taky šance přijít k vynikajícím hráčům za zlomek jejich tržní hodnoty.
V nastavení klubu si volíte identitu týmu - stadion, dresy,... Totéž můžete udělat vždy, když narazíte na příslušnou kartu a nastavíte ji jako Aktivní.
Fifa je v první řadě hra a v druhé řadě fotbalová hra. Ačkoliv nefunguje přesně tak, jak bychom podle reálných zkušeností s fotbalem očekávali, nejvíce si ji užijete, když k ní budete přistupovat jako k fotbalové hře se vším, co z toho vyplývá.
Ano, jistě je to hra, ale je to taky fotbal. Trapné exploity a spamování triků kazí hru obecně a nejvíce ze všeho těm, kteří to takhle hrají. Možná se jim to zdá efektivní – a když na to není protivník připravený, tak lze opravdu snadno dosáhnout vítězství, jenže se tím hráč připravuje o skutečnou fotbalovou zábavu, protože FIFA je dostatečně vyspělá hra, aby vám fotbal hrát umožňovala s jeho hloubkou a zábavností
Chce to hlavně klid. Chyby ve Fifě a trapně (leč efektivně) hrající soupeři tu byly, jsou a budou. Možná hrajete jako bozi, ale soupeř vám dal náhodného góla a vy jste prohráli. Řešením není rozbít ovladač a nadávat do mikrofonu, ale zjistit, jak příště dát góly dva, nebo vyměnit útočníka. FIFA umí pořádně naštvat i kamenný sloup, takže to chce nervy ze železa, nebo častější pauzy – „blbě“ prohrát jeden zápas nepotěší, ale když ještě s rudým pohledem jdete hrát další, nejenomže další prohra je pravděpodobná, ale taky vás rozzuří ještě víc – zůstaňte hlavně v klidu, a když vám to nejde, nebo jste rozladění, vypněte to a zahrajte si něco méně kompetitivního.
Asi už jste si všimli, že tento článek moc nepřeje úspěchu za každou cenu. Exploity a glitche, spamování triků…to je jednak cesta k postupné degradaci herních kvalit a druhak i k velké nudě.
Umělá inteligence hraje jinak než lidé. Mnohem nudněji, předvídatelněji a až na pár opravdu skvělých hráčů i mnohem precizněji. Postupy a automatismy fungující na počítač jsou proti lidem k ničemu a opačně. Přesto je UI tím prvním protivníkem, kterého byste měli poznat. Existují 2 důvody – naučíte se hru pořádně ovládat (pořádně znamená tak, že na ovládání už vůbec nemyslíte a vaše prsty provádí akce vymyšlené mozkem zcela automaticky) a poznáte svého nepřítele. Uvědomte si totiž, že v 11členném týmu je lidským hráčem ovládána jen jedna figurka v každý čas. Chytrý hráč vás obklíčí s pomocí UI řízeným pomocníkem, aplikuje teampressure. Zápasy proti UI vám dají nezbytné minimum k tomu, abyste se v multiplayerové hře mohli zlepšovat.
Jaké hráče koupit? Pokud nemáte jasnou vizi, dost možná budete tápat, kupovat a prodávat, měnit styl hry a prostě si procházet tím, že si ve hře hledáte místo. Výkon hráče můžeme sestavit ze tří parametrů, z nichž dva přímo ovlivňujete. Jde o parametry, chemii a skutečné použití hráče ve hře. Parametrem může být Shooting, chemie vaší sestavy ji náležitě ovlivňuje (ne ale moc, zas tak super-důležitý ukazatel to není) a na vás pak je, abyste vystřelili ve správném místě na hřišti, ve správný moment, správnou razancí a správným směrem. Vystřelit dobře se přitom dá i se slabším hráčem – skvělý střelec ale více toleruje vaše chyby (rozpětí situací, kdy se trefí a dá gól je větší) a zároveň je schopen dát gól i ze situace, kde to horší hráč nedokáže (rána bude například dostatečně prudká, aby na ni brankář nezvládnul zareagovat).
Jakkoliv vás nechceme ovlivňovat, ve Fifě je preferována především rychlost, asistovaná „průrazností“. Kombinace velké postavy a obrovské rychlosti patří k nejvíce využívaným taktikám, které jsou natolik úspěšné, že jde v zásadě o exploity. Velcí sprinteři vám zválcují stopera, předběhnou obránce a ještě sebevědomě zakončí. Jde o klasický nenáviděný způsob hry ve Fifě, ne pouze v posledním ročníku. Idolem této taktiky je pak Loic Rémy z Chelsea, takže když ho vidíte na hrotu u svého protivníka, zpozorněte. Není hanba hrát na rychlého útočníka, spousta hráčů i v prvotřídních divizích tomu podlehne, ale není to sranda a připravujete se o zábavu ve variabilitě a kombinační hře.
Lepší hráči, hračičkové, si zvolí rychlost kombinovanou s precizní prací s míčem. Rychlí dribleři, štírci, atletická křídla. Ať už ale chcete hrát jakkoliv, zkuste být variabilní, vyplatí se vám to v dlouhodobém rámci. A poznejte své hráče – v každé chvíli musíte vědět, za koho hrajete (bez koukání na jmenovku) a jaké jsou jeho silné/slabé stránky. Příklad: Jdete s Wilsherem do útoku a před vámi je DMF a za ním už jen stoper – víte, že můžete zkusit rychlostní souboj, protože i s míčem budete rychlejší, ale nesmíte se ve sprintu dostat moc blízko těm dvěma, protože by vám snadno odebrali míč. Můžete ale zkusit taky pomalejší postup, protože Wilshere je technicky vybavený tak, aby soupeře umotal – ve výsledku je dobré taky vědět, že to je levák a už pár kroků před hranicí vápna si připravit manévr, kterým se dostanete do dobré střelecké pozice.
Nebo dostanete míč s Walcottem na své půlce, co s ním? Pokud se vám nechce kombinovat, tak víte, že je to tak rychlý hráč, že stačí proběhnout podél lajny a třeba odcentrovat – jestli tedy aspoň jeden spoluhráč stihne doběhnout do vápna, protože je ten kluk fakt krutě rychlý.
Poznejte své (časem i soupeřovy – to se hodí stejně hodně) hráče, poznejte svůj herní styl, buďte variabilní.
Na drtivou většinu dobrých hráčů si bez problémů vyděláte hraním – vyhlídněte si posilu, podívejte se na ni do obchodu s hráči a snažte se ji koupit co nejlevněji. I na nejvyšší úrovni se dá hrát se sestavou, která dohromady stojí třeba 40 tisíc zlatých. TOP hráči na všech postech pak přijdou samozřejmě dráž, ale až začnete pokukovat po Neuerovi, Ronaldovi, Messim a podobných hráčích a statisíce, tenhle článek nebude úplně pro vás.
Ano, schopnosti, dovednosti, fotbalová inteligence, to je základ vašeho úspěchu a dobrého pocitu. Musíte hru ovládnout a najít si svůj styl. Pokud se vám zdá, že se připravujete o body a peníze, když nepoužíváte známé i méně známé hratelnostní i systémové exploity, zamyslete se znovu. Všechny glitche jsou při zápase neutralizovatelné! Tím, že je využíváte, se připravujete o čas, který byste jinak museli věnovat zlepšování se a kvalitní hře. Pokud si ale představujete zábavu jako „kopnu to 100x za zápas na Rémyho a třeba to párkrát vyjde – a když ne, tak naštvaně hru vypnu, vždyť je to stejně blbost“, tak se připravujete o 90 % zábavy, kterou můžete z FIFA 15 a skvělého FUT módu vymáčknout.
A hlavně, buďte sví – v 99 % návodů se dočtete, že nemáte používat skluzy a hrát s obránci, dokud je jiná možnost, ale pokud jste v tom dobří, tak proč byste občas předčasně nevystoupili se stoperem a nenasměrovali jeho skluz pod nohy nic netušícího postupujícího soupeře? Žádný z autorů těch článků vás nezná a variabilita a originalita jsou prvky, které vedou nejenom k úspěchu, ale také k mnohem lepším zážitkům – nejen pro vás, ale i pro soupeře, který je zvyklý hrát proti stále stejně tupě a bez zájmu hrajícím protivníkům.
Začal jsem hrát Fifu15, za zápas dostanu cca 400 coinů. Začínají mi u hráčů docházet kontrakty. Při cenách na Transfer marketu vychází jedna hra u jednoho hráče na 70 coinů. Nikoliv na 15 jak je zde uvedeno. (např. stříbrný hráč, bronz karta za 150 dá dva zápasy, stříbrná karta za 700 dá 10 zápasů). Tedy 770 coinů na zápas. Jak je nakupujete?Díky.
13.02.17 19:14 reagovat