Než se začtete do článku, vězte, že jde o návod pro naprosté začátečníky, kteří buď chtějí načerpat základní informace o fotografování, nebo chtějí snadno a bez výrazného přemýšlení vylepšit své fotky, třeba z dovolené, nebo rodinných sešlostí.
TIP: Přečtěte si náš článek o retušování fotografií ve Photoshopu, můžete tak zachránit už pořízené fotky.
Předpokládáme, že fotíte buď obyčejným kompaktem, nebo v horším případě mobilním telefonem. Lidé se zrcadlovkami ostatně v tomto návodu nenajdou nic, co by už 100x nevěděli. Ať už ale fotíte čímkoliv, musíte svůj foťák poznat.
Zjistěte si zejména:
Kompozice snímku je sice věda, a to doslova, ale některé zásady není těžké znát a aplikovat. Základem je umisťovat objekty, které chcete fotit, do průsečíků třetin, nikoliv doprostřed. Názorně to vidíte na obrázku níže (červené kruhy). Barevné znázornění na ilustračním obrázku také ukazuje druhé využití třetin a to na umístění horizontu, případně jakékoliv další dělící linie – zde jde o jednu třetinu dejme tomu travnaté plochy a dvě třetiny nebe, přičemž poměr může být i jiný, nebo obrácený, jen takřka zásadně nesmíte umístit horizont doprostřed snímku.
Pro fotografie v režimu Makro platí, že čím blíže jste, tím větší detaily zachytíte a tím úžasnější fotografie dosáhnete. Samozřejmě, když projevíte fotografický cit a hmyz, květ, nebo jakýkoliv jiný cíl své fotky sejmete z vhodného úhlu a ve vhodný moment, tím lépe.
Panoramatické fotky mohou být dechberoucí. Šikovní fotografové k tomu kromě Photoshopu nepotřebují ani specializovaný režim fotoaparátu, ale většina amatérů se bez takové pomoci neobejde. Panorama vytvoříte tak, že z jednoho místa vytvoříte několik fotek, které se svými okraji překrývají. Fotoaparát je pak spojí do jedné fotky (v režimu panoramatického focení), která bude mnohem širší a zabere tak scenérii mnohem komplexněji a mnohdy i efektněji. Lidé si z panoramatické fotky udělají lepší představu o tom, jak se na daném místě mohl cítit fotograf, protože více odpovídá skutečnému rozhledu.
Pokud panoramatický režim fotoaparát nemá, musíte dodržet pár zásad:
První pravidlo pro oba případy: zapomeňte na focení vlastní osoby z vlastní natažené ruky. Vyprodukovaná fotka nebude stát za nic, a to ze 2 důvodů:
Pokud máte příležitost, nechte se vyfotit někým jiným. Pokud mermomocí potřebujete, aby byl na snímku i fotografující, využijte samospoušť. Fotoaparátem zaměřte a hlavně zaostřete na místo, které chcete vyfotit a cvakněte. Pak už následuje obligátní úprk do připravených pozic a nasazení úsměvu, který je potřeba načasovat na dobu, kdy se na foťáku rozsvítí světlo.
Blesk je nepostradatelným společníkem, který dokáže fotku vylepšit i zcela zkazit. Většina uživatelů nechává volné ruce automatickému režimu, které bývají dnes poměrně šikovné. Bohužel však automatika nemůže mnohdy tušit, o co nám jde.
Focení proti sluníčku, nebo jinému zdroji světla má dvě základní pravidla. Zakryjte zdroj světla, třeba focenou postavou, a zároveň použijte blesk. Fotografovaný objekt bude jinak oproti ostatním částem snímku ve stínu, což vyústí v přepálené pozadí, nebo naopak příliš temnou postavu/budovu, kterou jsme chtěli fotit především.
Asi nejsložitější jsou noční portréty. Musíte totiž zkombinovat dlouhý čas focení (aby fotoaparát stihl načerpat světlo, které na fotce vykreslí dostatečně jasně pozadí, například noční město) a blesk „na pomalo“, který vám nakonec ozáří i postavu, kterou chcete vyfotit. Zkušený fotograf to zvládne i manuálně, ale vy chcete buď režim „Noční portrét“, nebo režim blesku „pomalé synchronizace“.
Zároveň si musíte fotoaparát o něco opřít, protože dlouhý čas focení jinak znamená rozmazanou a nepoužitelnou fotku. Ideální je samozřejmě stativ, ale podobně dobře poslouží cokoliv, o co si můžete foťák, nebo jen i ruce s ním opřít.
Když postavu jen tak vyblejsknete, zcela zanikne pozadí a z portrétu na pozadí krásné noční siluety bude jen přepálená postava umístěná v totální tmě, což není fotka, o kterou byste stáli.
Vaše fotografie potřebují péči i po tom, co je pořídíte. Je dobré si udělat dvě alba – jedno budete prezentovat komukoliv a to druhé bude jen pro vás, nebo účastníky akce, dovolené, nebo čehokoliv jiného, kde se fotilo. Proč? Každou skupinu zajímají jiné fotky. Pro ty první, tedy řekněme „náhodné zvědavce“ vyberte jen ty nejsilnější a nejlepší fotky, v počtu takovém, aby vám při prezentaci neusnuli. Pamětníci naopak rádi zavzpomínají i se zcela banálními, nebo technicky ne dokonalými fotkami. Máznutá postava na fádním pozadí je stále zajímavá, když víte, že o vteřinu později se válela na zemi a všichni jste se potom půl hodinu v kuse smáli nešikovnosti fotografovaného.
Úprava fotek je možná jen do té míry, do jaké ji ovládáte, ale i zpětně lze velmi snadno provést ořez – zbavit se částí, které na fotce nechcete, nebo úprava kompozice, abyste focenou postavu dostali ze středu na průsečík třetin.
Pokud o samotné úpravě chcete vědět víc, mrkněte se na náš článek o Photoshopování. Případně si vyberte z naší široké nabídky stažitelných programů pro úpravu fotografií.